BDS Academy

Taneční škola s názvem BDS Academy vznikla v březnu roku 2006. Název BDS byl převzat ze Slovenské republiky, kde skupinu z názvem BDS založili v roce 1996 Miro Olšavský a František Bodnár dnes trenéři BDS Academy.

BDS Academy se věnuji převážně streetovým technikám moderního pouličního tancování. Hlavní náplní a tanečními technikami jsou Hip Hop, House dance, Breakdance, Popping,Locking a Dancehall.

Tanečníci a členové teamů BDS mají možnost vzdělávat se nejen v technikách jako je Hip Hop či Lockin’ a jiné… na buď už pravidelných worshopech nebo jednorázových workshopech určených pro členy, ale i v technikách např. jazzových včetně technických základů tance.

BDS Academy vychovává mládež ve věku od čtyř let v různých věkových kategoriích. V případě, že se jedná o soutěžní tancování jsou v BDS Academy přesně rozdělené složky. A to na složku dětí 6 – 11 let, juniorů 12 – 14 let a dospělých nazvaných HVK a to nad 15 let věku.

V každé této soutěžní složce může tančit maximálně 24 tanečníků.  Nedílnou součástí činnosti BDS Academy je streetová taneční výuka veřejnosti nejen v Praze ale i v širším okolí Prahy.

V současné době tyto kurzy navštěvují stovky zájemců.

Street Dance, v překladu pouliční tanec, je jeden z druhů společenského tance. Začal se formovat na začátku sedmdesátých let devatenáctého století, přestože mentalita a duch tohoto stylu byly přítomny mezi černošskými otroky už na začátku století devatenáctého. Tehdy se za pouliční tance mohly považovat tance jako step, charleston, shim sham, lindy hop a různé další swingové tance. Tyto styly vznikaly v afroamerické komunitě a byly ovlivněny jejich kořeny a rytmy pocházejícími z Afriky. Byly vnímány jako chudinské, tedy pouliční. Předlohou k novým tancům sloužily každodenní situace, které vycházely z běžného života Afroameričanů. Láska, vztah muže a ženy, rytmy, ale i sociální témata jako chudoba.  Od vzniku moderních společenských tanců v 19. Století se změnilo mnohé včetně hudby a stylu oblékání,  ale v pohybech je dodnes  stále zřetelné původní propojení s kořeny streetového tancování. Tyto tance nevznikaly v tanečních studiích, ale v ulicích, dvorech, sešlostech a hlavně v klubech. Je důležité pochopit, že i když pocházejí z jiného kontinentu a kultury, tak jejich podstata  je stejná jako u českých či slovenských folklórních nebo společenských tanců. Street dance, jak ho známe dnes, je zastřešující pojem, který se používá pro popis tanečních stylů jako je Locking, Popping, Free Style Hip Hop, B-Boying/Breaking a House dance. Je to životní styl,  sebevyjádření, tradice a způsob společenské zábavy. Práve spolecenska zabava a navstevovani klubu byl hlavni zpusob, jak se poulicni tance stale udrzovali atraktvi pro sirokou verejnost. V dalších dílech se budeme blíže věnovat těm nejpupulárnějším stylum z pouličních tancu, kde si ukažeme zaklady, dozvite se neco malo o jejich historii a soucasne podobe.

Dalším tanečním stylem, který vznikal uprostřed sedmdesátých let v New Yorku, je Hip Hop. Hip hop jako takový je kultura a způsob života. Má čtyři hlavní elementy – Rap, Djing, Graffiti, B-Boying. Po vzniku hip hopového soundu se tehdejší společenské tance jako Locking, Popping nebo Funk začaly tancovat na nově vznikající hudební styl. To způsobilo, že charakteristické prvky zůstaly, ale změnil se způsob jejich provedení a feeling. Výsledkem byl nový taneční styl, který se jmenuje Electick Boogie, zkráceně Boogie. Nejznámějším představitelem této doby je Mr. Wiggles, který je aktivní až do teď. S příchodem nové hudby se samozřejmě také začaly vyvíjet nové prvky a kroky, čímž se začal obohacovat nově vznikající taneční styl Freestyle Hip Hop Dancing. Je důležité říci, že je to opět taneční žánr, který se tvoří v klubovém prostředí, a proto je na prvním místě tanec jako takový, a až potom technika. Stejně jako to, že tento tanec má svůj vlastní rytmus, řád, pravidla a kroky, které jsou pro něj typické, a záleží na každém tanečníkovi, jak originálně dané prvky a kroky provede. Po mediálním boomu v podobě různých filmů (Wild Style, Breakin, Beat Street) se Hip Hopovaá kultura začala šířít do světa – a s tím pochopitelně i tanec. Členové skupin Mop Tops, Elite Force, Misfits nebo World Soul byli jedni z prvních tanečních skupin a tanečníků, kteří tento tanec představili široké veřejnosti. Mnozí z nich jsou aktivní dodnes.

Uprostřed sedmdesátých let vznikl smícháním funkové, soulové a disco hudby nový hudební styl House music. Ten dostal svůj název v Chicagu, inspirován byl však všeobecnou tvorbou muzikantů sedmdesátých let. Cluby, které tento taneční a hudební styl propagovaly a pomáhaly vytvářet, byly útočištěm pro tanečníky všech stylů. Clubová scéna v Loftu, Paradise Garage, Warehouse nebo v Shelteru v New Yorku jsou nejznámější místa, ve kterých byl tento clubovi tanec provozován. Právě mentalita New Yorkskych tanečníku položila základy atmosfery a poctitu tanečniho stylu house dance, který býl pozdějí okořeněn ješte příchodem hip hopových tanečníků do house dancové scény, ktere bylo způsobeno uzviranim hip hopovych clubu díky rostoucimu násili. Základním rytmem house dancu je jacking, který by měl být přítomen v jakémkoliv kroku či prvku. Je to něco, co dělá z kroku tanec, a vzniká tím soulad mezi tanečníkem a hudbou. Kromě jackingu jsou součástí tohoto stylu také footworks nebo floorwotks . House dance má většinou improvizační charakter. Jeho hlavní zdroj inspirace vychází přímo z hudby a prvků, které v ní jsou – jako je jazz, R&B, funk, soul, latino a hip hop. A druhým zdrojem jsou lidé z různých společenských vrstev, s různými vlastnosmi a sociálním původem. Počátkem 80. a 90. let se housová kultura začala rozrůstat. Objevilo se mnoho nových producentů, DJs a interpretů, kteří vytvořili spoustu nahrávek a videoklipů, a umocnili tak popularitu housove hudby po celém světě. Lidé jako Brian Green, Marjory Smarth, Ejoe Willson, Shannon Mabra, Calief Salleres, Sekou a dalši jsou ti, kteri se postarali a rozšířili taneční část housové kultůry. 

Taneční styly Locking a Popping vznikly na západním pobřeží USA začátkem sedmdesátých let. Ve stejném období se na pobřeží východním, ve čtvrti Bronx v New Yorku, začínala formovat hip hopová kultura. Tehdejší  mládež, hlavně Afroameričané a Latinští Američané, tak reagovali na politickou a sociální situaci, která v USA panovala. Tím, že se nemohli bavit a trávit čas jako ostatní mladí lidé a navštěvovat stejné podniky a kluby, si  začali vytvářet vlastní partys přímo uprostřed Bronxu. Ten v té době zažíval jeden z největších krizí v historii. Breaking je originální a jediný oficiální tanec hip hopové kultury. Inspirace vycházela ze stejného místa, jako u ostatních společenských tanců v USA. Významnou roli tu sehrál tanec new yorských gangů, Rocking, který stanovil principy battlu a rytmy, které pak později převzali tanečníci breakingu. U zrodu tohoto stylu a především kultury stáli dva muži a jejich zásluhy. První z nich je DJ Kool Herc. Byl to jeden z DJ’s, kteří pořádali právě zmíněné blockpartys. Zjistil, že lidem dobře tancuje v určité části funkových a disco skladeb, a to v části zvané “break.” Je to chvíle, kdy všechny instrumenty utichnou a jsou slyšet jen bicí a třeba basová kytara. DJ Kool Herc se snažil izolovat tuto část, a položil tak základ pro moderní Djing hip hopové kultury. Tanečníci, kteří na tuto část tancovali, pak dostali jména Break Boys and Break Girls, tedy B-Boys a B-Girls. A Breaking nebo také Break Dance byl na světě. Druhá významná osobnost, která stála u zrodu hip hopové kultury, je Africa Bombaataa. Tento DJ se zasloužil o spojení všech elementů hip hopové kultury pod jednu střechu, a to právě tím, že na své partys zval všechny zástupce hip hopových elementů. Snažil se tanečníky stmelovat a vytvářet mírumilovné prostředí bez násilí, ve kterém se spolu bavíli členové různých gangů, aniž by docházelo k potyčkám.

Breaking má čtyři hlavní části. Top Roking je úvodní část, kdy tanečník představí sám sebe a tancuje ho většinou ve stoje. Následuje footwork, kdy se tanečník poprvé dotkne země a je skrčený v pozici na čtyřech, přičemž předvádí různé taneční vzorce vycházející z různých nápadů a kroků. Další částí jsou power moves, kde už přichází na řadu síla a točivý moment. A celé to zakončuje Freez, tedy zmrznutí do rytmu hudby. Freez funguje jako taková tečka na konci věty. Míchání různých tanečníků vedlo k tomu, že se spojily folklorní rytmy i myšlenkové pochody. Hip hopová kultura vlastně nevymyslela nic, ale změnila vše –  od hudby, přes řeč a gesta. Ovlivnila celý svět ve sféře duchovní i popkulturní a hraje zcela klíčovou roli ve světě pouličních tanců, i v příbězích lidí, kteří s ní spojili svůj život.

Nejstarší ze streetdancových stylů je Locking, tanec nikoliv z tanečního studia, ale tanec klubový. Locking se začal formovat na konci šedesátých let po vzniku hudebního stylu zvaného Funk, jehož zakladatelem byl James Brown – zpěvák, producent a také skvělý tanečník, jehož kroky a variace oslnily a inspirovaly tehdejší mládež. Byl mezi nimi i zakladatel tohoto stylu Don “Campbellock” Campbell. Campbellocking byl původní název jeho tanečního stylu, kterým Don oslovil širokou veřejnost. S rostoucí popularitou jeho tance se název o něco zkrátill, čímž vzniknul pojem LOCKING. Jeho styl vznikl Donovou počáteční nešikovností – spletl si dva tehdy známé krátké tance a spojil je dohromady. Jejich jedinečným a charakteristickým uzamknutím těla vytvořil jeden z prvních prvků a zároveň feelingu jeho tance s názvem “The Lock.” Taneční styl Locking obsahuje mnoho prvků, přičemž Don není autorem všech. Některé vznikly nezávisle na něm. Locking nejvíce proslavila skupina The Lockers (Don Campbell , Fluky Luke , Rerun , Greg Campbellock Jr , Toni Basil , Slim The Robot, Shabba Doo), která tento tanec proslavila v klubech i v televizi, a to hlavně v pořadu Soul Train, kde se poprvé představili světu a který byl začátkem jejich  popularity. V tomto pořadu, který vytvořil Don Cornelius, se předváděly nejnovější tance a hudební novinky. Skupina The Lockers udělala díky televizi díru do světa a její věhlas otevřel dveře dalším tanečním stylům a pomohl dostat pojem Street Dance do širšího povědomí. 

Další pouliční taneční styl, který se začal vyvíjet na začátku sedmdesátých let v  Californii měl svůj počátek ve společenském tanci zvaném “The Robot.” Charekteristikou tohoto tance byla kontrakce a uvolńování svalů do rytmů hudby, čímž tanečníci vytvářeli iluzy. Svym tancem se snažili přibližit k pohybu stroje, jako další inspirace jim sloužily mimove a scifi fillm. Popularita tohoto folklorního tance rychle rostla, díky čemuž se rozšířil do všech oblastí Californie. Důsledekem toho vzniklo vícero stylu  jako napřiklad Popping, Strutting, Bopping, Animation atd. Styl , který získal největsí popularitu je Popping, vznikl důsledkem životního stylu tehdejší doby a tanců, které byly populární (Jerk a Boogaloo). Vymyslel ho, mladý, Sam “Boogaloo Sam” Solomon, zakladatel skupiny Electric Boogaloos. Počátečním impulsem k vytvoření jeho stylu tance byla kromě zmíněných technik i skupina Lockers, James Brown a televizní pořad Soul Train. Je to styl, kdy Sam plynulým pohybem přecházel z jednoho prvku do druhého za pomoci tzv rolls a kontrakce svalu, pri kterem vydával zvuk Pop. Spojením těchto dvou technik vznikl tanec Electric Boogaloo Style, který ma ješte sve podstyly jako např. Puppet, Scarecrow, Toyman a další. Skupina Electric Boogaloos existuje dodnes a nadále šíří tento tanec ve světě. Opět se jedná o tanec, který nevznikl ve studiu, ale v clubu, a jde v něm především o originální a osobitý projev tanečníka, který v daném stylu improvizuje. V současnosti je název Popping kvulí sve popularitě používán jako jeden velký deštník, zahrnující i všechny ostatní styly , ktere měli svuj počatek v tanci “The Robot”.

Dancehall je druh jamajské populární hudby, který se velmi úzce pojí se stejnojmenným tanečním stylem. Dancehall vznikl v druhé polovině 70. let a vyznačuje se propojením kultury obyvatel původem z Afriky, s hudbou a rysy jiných žánrů, jenž se na tento ostrov dostaly pomocí jamajčanů jenž cestovali především za prací do jiných zemí Ameriky. Sami můžete slyšet, že se v tomto stylu mísí reggae, ska, rhytm and blues,hip hop či elektro sound s prvky toho nejtypičtějšího pro tuto zemi. Pomocí přenosných soundsystěmů se Dancehall začal šířit velice rychle a patřil všude, kde se lidé střetávali, bavili a tančili – hala, club, část otevřeného prostranství, ulice atd Vysoká obliba tohoto způsobu hudební produkce a rozvoj technických možností přispělo na Jamajce k tomu, že se vytvořila velká klubová kultura. Klub je pro dancehall jedno ze zásádních prostředí, kde se zrodila většina nejznámějších dancehallových kroků. Party jako jako Passa Passa , Dutty fridayz, Uptown mondayz, Sexy tuesdays, Wet sundayz, Boasy tuesdays byly a jsou každodenním večerním programem. Samotné taneční kroky jsou inspirovány životem jamajských obyvatel, situacemi, charaktery osob. Nutno podotknout, že ženy a muži ovládají každý svojí podobu tance. A některé kroky, či variace pohybů jsou dovolené pouze ženám (wines, head tops atd.) a některé zas mohou tančit všichni společně. Dancehall vyjadřuje skutečně to, co se děje na ostrově ať už jsou tématy sociální problémy, zábava, láska, sexualita, charakter národa. Tak rychle jako se na Jamajce tvoří nové singly a riddims, tak rychle se tvoří i jednotlivé kroky, lidé je rychle sdílí a stávají známějšími a známějšimi. Z tohoto exotického stylu čiší svěžest, velká energie, divokost a sexualita. V našich končinách se často dancehall mylně považuje za ženskou záležitost.  Dancehall však vždy patřil ženám stejně jako mužům.  Při jeho zrodu stál koneckonců pán jménem Bogle aka Mr. Wacky.

ČLENŮ TÝMU

MĚST

ROKŮ TRADICE

ODUČENÝCH ŽÁKŮ

Vahe Wahe Akopjan
Katarína Kvasnicová
Martina Kvasnicová
pitkin
Andyboj
Dana Klasová
František Bodnár
Deen

JAKUB KARLIN

DANILO DJOREM

MILADA HITZINGEROVÁ

HANKA KNYTLOVÁ